Je to program mysli – já nejsem dost dobrá, já si nezasloužím lásku, musím být potrestána, zasloužím si být chudá, jsem k ničemu… Přesto ale chci být laskavá a milující. Proto velmi často potlačím svoji bolest a soustředím se na ostatní a těm dávám lásku a laskavost. Ale nedokážu se tak projevovat směrem k sobě.
Stejně mi nadávala a zbouchala jako zvíře a co bylo platné mít mámu "ráda". V 17 jsem se odstěhovala k tehdejšímu příteli, abych vůbec dostudovala střední. Pak se naše vztahy relativně časem zlepšily, ale zpětně to vidím jen v tom, že jsem pak zase dřela i při práci v domě a na zahradě i dávno po 20.roku.
Léta a léta. Tak jsem prostě troska. Strávila jsem tolik let makáním sama na sobě. Teď se to nějak ztratilo. Tak zas jen čtu knížky a chodím sama do přírody a jezdím akorát za rodičema a babičkou. Jak kdybych se fakt vrátila třeba o čtrnáct let. No jo, tak jsem k ničemu a pes po mně neštěkne. Není to docela dobrý?
Bydlím v hospodě, jako půl národa, od patnácti se chlastá, je tu svoboda. Stal se zázrak, pivo je levnější než voda, to je naše kultura, pivní pohoda. Domů se mi nikdy nechce, lži vymejšlim, vymlouvám se manželce, ona nadává, že si vzala ničemu, všechno propiju a že jsem k ničemu (hajzle). Já už si zvyknul, hurá,
Nauč se být sám, ale nemysli na to a neřeš, že jsi sám. Když se naučíš být spokojený sám, užívat si život tak je větší pravděpodobnost, že si tě ta pravá najde (nebo ty ji). Někde v nitru ti stejně bude líto, že jsi sám, ale na to nesmíš myslet, protože to je k ničemu. Je mi 19 a mám to podobně jak ty.
NEA4w. 5a6fsdxx0z.pages.dev/4185a6fsdxx0z.pages.dev/3335a6fsdxx0z.pages.dev/3765a6fsdxx0z.pages.dev/3205a6fsdxx0z.pages.dev/325a6fsdxx0z.pages.dev/615a6fsdxx0z.pages.dev/205a6fsdxx0z.pages.dev/320
jsem k ničemu a sám